Zážitky z dovolené XI.
Probudili jsme se do posledního rána naší odpočinkové dovolené. Zabaleni a vypakovaní jsme měli být nejpozději v deset hodin. No - já abych si z něčeho takového dělala hlavu!
Opět jsme zasedli lážo plážo k noblesní snídani a pak teprve začali balit. Na dveře nám již klepala "pokojská" - že máme deset minut zpoždění a že ona kvůli nám nestihne všechno uklidit!! (Rozuměj: malý penzion o rozloze cca 8 pokojů, toho dne jsme odjížděli jenom my... Co ji tak na těch 10-ti minutách prudilo???) Nehledě na to, že moje zpoždění způsobila především snaha uvést vše do ještě většího pořádku, než v jakém jsme pokoj našli! Takže vlastně měla o práci míň...
Rozloučili jsme se s majitelkou a vyrazili na poslední průzkumy kraje. A že stály za to!!! Zabrousili jsme do Broumovských skal... Vyrazily mi dech... Adršpach a jim podobné už znám. Ale toto bylo majestátnější, přírodnější, divočejší... Místy byl problém prostě projít. Museli jsme se krčit, namáhavě "šplhat" nebo sestupovat, hledat cestu... Již na začátku cesty se otevřela nádherná scenérie celých stěn, která pouze měnila úhly a vzdálenost. Celý komlex byl dobře viditelný z mnoha míst i vrcholů skal.. Opravdu moc příjemný zážitek.
Nachodili jsme toho opět trochu víc, než jsme původně plánovali a pak jsme ještě ve vesnici hledali, kterým směrem bude naše auto... Dále jsme zamířili směr Babiččino údolí. Chtěla jsem se tam podívat už před několika lety, ale nějak nevyšel čas... Prošli jsme větší část oné naučné stezky, představovali si, jaké to v té době bylo, a jaké by to bylo, kdyby někdo dokumentoval život svojí babičky v dnešní době... Asi by to už nemělo žádné kouzlo. Alespoň pro naši generaci ne. Možná za dalších sto let...
Na jaře v tom kraji musí opravdu dýchat nostalgie minulých časů...
Poté, co jsme dotrajdali naučnými stezkami, vyrazili jsme směr domov...Čtvrtek večer jsme dorazili, vyklidili batohy a další zavazadla a začali se aklimatizovat a chystat na nástup zpátky do práce...
