Zážitky z dovolené VIII.
Ráno jsem se probudila relativně v pohodě... Celý den to vypadalo, že včerejšek je pouze jednodenní záležitostí... Po večeři, když jsem byla na návštěvě, se mi udělalo zle od žaludku. Takový ten stav, kdy víte, že vám pomůže lok nějakého hořkého likéru. Taky že pomohl, další hodinku byl žaludek úplně v klidu. Pak jsem se vrátila domů, něco chvíli dělala, a přišlo to zpátky. Udělalo se mi nevolno, pro změnu typické nevolno "z hladu" . Až na to, že já ještě nutně musela být najezená! Nic, začala jsem hledat, co mi pomůže, napila jsem se čaje, dala si pár kukuřičných chlebíků, na chvilku mi to odpomohlo a pak to se mnou zatočilo. Skončila jsem na záchodě, kde jsem pro změnu opět začala zvracet jak alík...
No, nevypadalo to moc pozitivně, na to, že jsme za dalších 20 hodin měli odjíždět na další dovolenou... Manžel už se smiřoval s tím, že budeme rušit, já jsem za žádnou cenu nechtěla, protože do Adršpachu, kam jsme měli namířeno, jsem se těšila už pět let... Přemlouvala jsem sebe, ale hlavně jeho, že to nic není, a že zítra normálně odjedem... Dobře, pod podmínkou, že ráno budu v pohodě...
Ráno jsem opět skončila na oné místnosti, nevypadalo to nikterak pozitivně... Nicméně já se rozhodla bojovat! Bylo pondělí a já musela toho dne pro doporučenou zásilku na poštu. lehce jsem se najedla a asi po 2 hodinách jsme vyrazili na poštu, cca 1 km od domova... Byla jsem unavená, ale cestu jsem zvládla na jedničku ( měla jsem z ní docela silný obavy, protože přesně před rokem, po návratu z Chorvatska, jsem se na této cestě na poštu vyskládala tak šíleným způsobem, že mě málem odvážela rychlá - i když já tenkrát měla pocit, že márnice by byla jistější ) .
V poledne jsme pak byli navštívit jeden domeček na prodej, to už jsem se cítila fit, a kolem třetí hodiny jsme vyrazili směr Broumovsko. Dojeli jsme na místo, opravdu luxusní příroda, na samotě u lesa, mimo veškerou pozemní komunikaci...
Ubytování bylo taky luxusní. Penzion nově zrekonstruovaný, ve velkém pokoji krásná kuchyňská linka s plným vybavením ( cca 6 hrnců i pánev ), skleničky na různé příležitosti, misky.... ATD, prostě jako byste byli u sebe doma, žádný ořezaný vybavení o jednom noži a jednom talířku. Nové postele, matrace, prostě všechno... Společenská místnost vs. jídelna byla vybavena samoobslužným barem - co si kdo vezme, to si napíše na papírek, na konci zaplatí... To už se dnes taky moc nevidí... A nakonec cena: 350/osoba/noc. Čekala jsem všechno (hrozné) , ale tohle mi vyrazilo dech (příjemně).
Zabydleli jsme se a užívali relaxu... Plánovali jsme, co tady budeme ty tři krátké dny dělat a taky nás zajímalo, jaké bude počasí k uskutečnění našich plánů...
