Zážitky z dovolené VII.
Ráno jsem se probudila opět extra brzo a bylo mi nějak divně... Šla jsem na záchod, když tu se to protrhlo. Spodem, horem, nevěděla jsem, co dřív. Po pár minutách jsem se slitá potem dobelhala do koupelny, kde jsem si naložila pod teplou sprchu, o které jsem doufala, že mi uleví. No, úleva moc nepřišla, zvracela jsem dál jak amina. Byl to takový ten pocit, když jste něčím infikovaní, a zvracení neovládáte vy (jako v případě přejezení), nýbrž ono zvracení ovládá vás... Fakt strašný pocit...
Když jsem se lehce vzchopila, dolezla jsem pro rostlinné uhlí, které mám pro případ nouze na cestách vždy u sebe. Vypila jsem skleničku a vesele pokračovala v tolik oblíbené činnosti... Bylo mi tak hrozně, že jsem nebyla schopná si namíchat ani druhou várku uhlí. Doplazila jsem se záhadným způsobem do postele a hrubě budila manžela, ať se o mě postará...
Po další hodině střídavého pití a blití se tělo trochu zklidnilo a já se odplazila do postele zaspat tu ranní hrůzu. V čase na snídani jsem se rozhodla, že něco malýho si dám, ať se trochu nasytím. Velmi opatrně jsem do sebe soukala něco dietního, to museli mít v kuchyni radost, že jim jednou nevyžeru zásoby na dva dny:-)))
Pak jsme se na recepci domluvili, že nás nechají na pokoji až do 14. hodiny, tak jsem s klidným svědomím lehla do postele a ještě jednou to zaspala... Kolem druhé jsme se rozloučili - vybaveni konkrétními informacemi a podrobnostmi zpáteční cesty... Po zbytek dne jsem se cítila značně malátná a unavená (nedivím se...) .
Domů jsme dojeli bez dalších úhon vcelku bez časové odchylky. Zapadla jsem do postele a čekala, jak se "Horečka sobotní noci" bude vyvíjet dál...
