O všem možném i nemožném...

Asi bych se měla stydět a ne to veřejně vypisovat. Ale prostě musím. Ano, přiznávám, jako vdaná žena jsem si vyšla na rande. Se ženatým mužem. Nebylo v tom nic zákeřného. Prostě jsem se chtěla vrátit zpět do doby, kdy bylo vše jednodušší a tak nějak pohodovější. Kdy byl člověk bez závazků a mohl sedět se svým protějškem jen tak. Koukat mu zamilovaně do očí a líbat se a uchichotávat, atd...

A víte co? Můj manžel mi to dovolil a umožnil. Abych se vrátila zpět do těch bezstarostných dní. A abych si připomněla, jak jsem se cítila...

Vše začalo tím, že jsem si "HO" vytipovala a zjistila jeho telefonní číslo... Napsala jsem mu, jestli by měl zájem se sejít. Srdce jsem měla až v kalhotách, protože neexistovala jiná varianta než ANO nebo NE.

A ON ODPOVĚDĚL. Ano. Zeptala jsem se - jestli může hned dnes. Byl překvapený, že se chci sejít tak narychlo, ale SOUHLASIL. Srdce mi poskočilo a hormony začaly pracovat na plné obrátky. Byla jsem zrovna na taneční hodině, a přemejšlela, co mám vlastně na sebe a jestli mám nějaká přikrašlovátka, abych byla přece jen trochu hezčí než jak ráno po probuzení. Naštěstí jsem v kabelce něco našla.

Nemohla jsem se dočkat konce hodiny. Srdce mi bušilo jak o závod. Po devíti letech NA RANDE!! Jak se to vlastně dělá? Chytnu ho za ruku? Nebo budu dělat okolky. Můžu ho políbit? Nebo mám počkat, co on? Srdce jsem měla střídavě v krku a střídavě v kalhotách.

Konečně byla lekce u konce, a já se v rychlosti upravila na záchodě. Už jsem měla být na místě. Ale naštěstí měl můj protějšek trochu problém s nalezením parkovacího místa, tak na mě nečekal celých 15 minut. Přicházela jsem k místu našeho prvního setkání. Kolena se mi podlamovala. Nebyla jsem si jistá, jestli ho poznám. A najednou ON... Aspoň jsem počítala, že je to on, protože když jsem viděla ten vzdálený obrys postavy, srdce mi udělalo kotrmelec. To musí být ON!

Ach, ta CHŮZE!!! VYPADAL NEODOLATELNĚ! Nemohla jsem polknout. Dech se mi málem zastavil. Blížili jsme se k sobě a najednou už nás dělil jenom jediný přechod. Panika mě zachvátila. Vypadám dobře? Budu se mu líbit? Mám se nechat políbit? Na hlavě měl nasazenou kapuci tak neuvěřitelně sexy, že jsem myslela, že neudělám už ani krok.

Potkali jsme se někdě uprostřed přechodu. Vůbec si nepamatuju, co mi řekl, asi jsem místo slov slyšela cinkat zvonečky. V hlavě mi bilo na poplach, že TOTO je ten pravý!! Měl úsměv k sežrání. Celý byl k sežrání. Nechala jsem se políbit na tvář ( cudnost především ) a zavěsila jsem se mu za loket. Měl mě v hrsti. Odváděl si mě k místu, kde jsme chtěli nerušeně posedět.

Na ruce neměl prstýnek a já také ne. Povídali jsme si o všem možném, i o tom, jak nás doma někdy štve náš partner. Domluvili jsme se, že celé to setkání zůstane v tajnosti. Bylo nám spolu neskutečně dobře. V přítmí restaurace jsme si vyměnili pohledy, polibky a slíbili si, že se zase nezávazně potkáme.

Nebojte, nedošlo k ničemu sexuálnímu. Na prvním rande určitě ne. Rozloučili jsme se již v restauraci a ven odešli každý zvlášť.

Doma jsme nikomu nic neřekli, toto bylo něco, co zůstává v tajnosti.

O měsíc později jsme se sešli na druhém, a pak i na třetím rande. Vždy to bylo plné nepopsatelné chemie, vášně a nádherně bouřlivé nálady. Bylo nám spolu dobře, a tak to mělo být.

....

Než skončí tento článek, přiznám se k jedné věci.

Toto celé jsem absolvovala se svým jedinečným a drahým manželem, se kterým jsme si celé rande "nafingovali" včetně toho, že jsme z domova odcházeli každý zvlášť a potkávali se na předem určeném místě. Vžili jsme se do single rolí tak dokonale, že jsme dokázali obelstít hormony, a opravdu jsme prožívali euforii, jakou prožívají páry na začátku vztahu. Bylo to něco, co nás neuvěřitelně semknulo a přitáhlo k sobě. Všem, kteří chtějí se svým partnerem zažít něco neopakovatelného, toto doporučuju. Zkuste a uvidíte...