O všem možném i nemožném...

Čtvrtek byl hodně náročný den... Po práci mě čekala další aktivita, 60 kilometrů od místa, kde jsem se vyskytovala. Vypůjčila jsem si tedy autí od přítele a vydala se na cestu. První překážka nastala s vyjetím z řady zaparkovaných aut. V kopci, zepředu i zezadu dost na těsno zmáčklá; a co udělá 14 dní padajícího, tajícího a mrznoucího sněhu odhrnovaného ze silnice před vaše auto, si jistě představí každý řidič, který nechá stát pár dní zaparkované auto v takovém nečase...

Ano, tak jsem hezky prokluzovala tam a zpátky, zvesela hrabala, ale ten navršený kopec ne a ne přehupnout. Zároveň s nastartováním na mě zablikalo "hladové oko", takže bylo jasný, že první zastávka po překonání ledového sevření bude benzínka.

Zadařilo se. Dojela jsem k benzínce a učinila mezizastávku, abych oběhla auto a zjistila, z který strany si najet (taky když pokaždý tankujete jiný auto, kdo si má pamatovat, kde je nádržka???) Zastavím v řadě a začnu poslepu hledat páčku k otevření nádržky. Kdeže to bylo? Jo, tam někde vepředu u pedálu, jak se mi tam blbě leze:-)) Natáhla jsem se na maximum a nahmatala... CVAK! A spolu s cvaknutím mi došlo, že jsem si právě otevřela kapotu od motoru:-)) A taky to, že tu kapotu nezvednu, protože pojistka, co tam uprostřed je, je nějaká posunutá a zaseklá... Nicméně otevřít musím, abych mohla zabouchnout, tak se snažím a štrachám prsty na všechny strany. Bez výsledku. Naštěstí se od kasy vrací chlápek, co tankoval přede mnou, tak na něj mile zavolám, jestli by mi mohl otevřít kapotu...

Taky se chvilku snaží, až najde tu správnou polohu a kapota se uvolní. Gentlemansky se ujme toho zvednout ji až nahoru, ale to už jsem tu kapotu chytla a se slovy: "Děkuji, já si ji zas zavřu." jsem ji zabouchla zpátky... Koukal na mě trochu jak z jara, ale vysvětlovat mu, že jsem si jen omylem spletla páčky, na to už mi nezbyla síla:-))

Správnou páčku už jsem našla v pohodě a žádný další trapas nezpůsobila... Spíš menší dopravní kolizi v městě zapadaném hromadami sněhu, ale ta se díky Boží pomoci obešla bez následků a už vím, že občas je i "třicet" po městě hodně, hlavně s těžším autem...