Jsem ... BOJOVNÍK!
... Rozhodla jsem se, že se nedám! Celé to období byl zjednodušeně boj s větrnými mlýny, který mě neskutečně vysával a stahoval někam na dno. Žel nebyla možnost, jak proti tomu bojovat. Já se ale nechtěla nechat.
Ve chvíli, kdy to vypadalo, že už zmizela jakákoli naděje na změnu, přišel zásadní okamžik. Nabídka, která se neodmítá. Musela jsem prokličkovat mezi ne zrovna příjemnými dny, které ale, s vidinou lepších zítřků, byly daleko snesitelnější. Na ledničku jsem si přilepila stříhací kalendář a každý večer odstřihla kus své "nešťastné minulosti". Jaká byla moje radost, když jsem přišla poslední den a zbytek kalendáře zmačkala do koše! Život byl náhle mnohem růžovější. I když vyhráno jsem ještě neměla. Hned následující den začal "nový" život. A já se musela současně vzpamatovávat z minulosti, a přitom řešit novou neznámou. Tyden od týdne jsem ale cítila, jak se mi do žil vlévá nová vitalita, nová chuť žít! Jak osvobozující!!!
Dnes jsem opět onen vysmátej človíček jako kdysi. Mám znovu spoustu plánů a nápadů a také ohromnou chuť dýchat a žít. Jsem životem vyfackovaná i vyškolená. Už nikdy... Nedovolím, aby mě někdo jiný takhle potopil. Nikdy.
